Vyprávění: Pohoda Vánoc

8. ledna 2016 v 23:28 | The VelííQ |  Slohovky
Tak nějak mě zajímalo, jestli když sem začnu zase přispívat, tak mi sem bude chodit i někdo jiný než spameři na viagru. :D Jestli někdo měl stejný problém, nevíte co s těmy spamy mám dělat? :) No ale k tématu... je to tak nějak první pořádná slohovka, kterou jsem napsala v prváku na gymplu, a tak jsem se chtěla podělit, nějak jí zapsat, abych jí mohla snadno najít a taky třeba někoho pobaví :) Snad nemusím psát, že opsat ji a vydávat za svou by bylo pěkně sprosté :D





Pohoda Vánoc
Období Vánoc nemám rád. Vnímám ho jako čas, kdy musím svůj mozek zapojovat nejen ve škole, ale i po vyčování, abych vymyslel, jaký dárek by se komu líbil. Nikdy se nejsem jist, jestli to není neužitečná věc, kterou si někam odloží a už si na ni nevzpomenou. Osobně by mi stačilo oslavit Vánoce jen tak s rodinou u večeře, jelikož štědrovečerní jídlo miluji, a na dárky úplně zapomenout. Přesto rád vzpomínám na Vánoce, když mi bylo patnáct let.

Mamka jako vždy uvařila vinnou klobásu. Všem nám moc chutná a krásně voní. Hlavně babička, která vždy slaví s námi, si užívá, že nemusí vařit, ale může jen vychutnávat. Když jsme dojedli, přesunuli jsme se ke stromku. Letošní výzdoba se povedla. Modré hvězdy se houpaly na větvičkách a celý strom lemovaly stříbrné řetězy. "Tak je zapálíme," řekl taťka a škrtl sirkou. Postupně se rozsvítily všechny prskavky. "To je nádhera," vypískl nadšeně mladší bratr. "Veselé Vánoce," objala mě mamka kolem ramen. Usmál jsem se na ni a snažil se jí vytrhnout, ale nechtěla mě pustit. "Ale no ták, mami." Pomalu jsem od ní odstupoval, když jsem do něčeho narazil.

"Pozor!" vykřikla. Pokusila se mě chytnout za ruku, ale minula. Něco mě píchlo do zad. Svalil jsem se na zem. Ucítil jsem smrad. "Přineste vodu," začala jančit. Ozvalo se tichounké praskání. "Co se stalo?" Všichni se na mě podívali. Než jsem se zmohl na slovo, celá rodina vyskočila. "Co se děje?" pořád jsem nechápal. "Honem, jdi pro vodu!" zopakovala mamka. "Už jdu," odběhl táta. V tu chvíli jsem se otočil. Náš stromeček, teď už naležato, požíraly plameny. Plastové hvězdičky praskaly a dřevo černalo na uhel. Přiřítil se otec s kýblem vody. "Uhněte, uhněte," huhlal netrpělivě. Už se blížil k místu požáru, ale trochu tekutiny vyšplouchlo na podlahu. Bác. Tatínek se rozplácl na zemi. Kbělík s vodou se vylil hned zaním. "Panebože, vždyť chytnou dárky. A knihovna!"

Vzpamatoval jsem se. Knížky, poklad našeho obýváku. Vyběhl jsem, chňapl po vědru, nalil do něj vodu. Rchlostí blesku jsem se vrátil a vylil ji na plameny. Chvíli jsem počkal, jestli oheň neustane, ale dál se šířil ke kmenu jedle. Okamžitě jsem si sundal triko a začal ho tím hasit. "Přestaň!" zalapala mamka po dechu a přilila další vodu. Tentokrát hořet přestal. "Proč ses ho snažil udusit svým novým tričkem?!" Obořila se na mě. Podíval jsem se na něj. Trošičku zčernal. "To nepůjde vyprat?" zeptal jsem se. "Co?!" chtěla mamka vykřiknout, ale táta jí skočil do řeči. "Jste všichni v pořádku?" Seděl na zemi a mnul si kotník.

Tak takhle dopadly pro mě nezajímavější Vánoce. Táta skončil se sádrou na noze, tudíž si mohl užít vánoční prázdniny s námi. Stromeček zdobil byt jen dva dny, ale alespoň přežily mé oblíbené knížky a můj bráška si mohl otevřít krapet navlhlé dárky. Nakonec to byly tyto Vánoce, na které nikdo z nás nezapomene.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

V jakým měsící jsi se narodil/a?

Leden 9.6% (17)
Únor 10.2% (18)
Březen 8.5% (15)
Duben 6.8% (12)
Květen 6.8% (12)
Červen 13% (23)
Červenec 6.8% (12)
Srpen 9.6% (17)
Září 6.2% (11)
Říjen 6.8% (12)
Listopad 9% (16)
Prosinec 6.8% (12)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama