Vstup do pekla I.

5. dubna 2011 v 20:34 | The VelííQ |  Vstup do pekla
Povídka ne téma peklo. Na pokračování. Zítra se pokusím napsat pokračování... :) Ať se líbí, za chyby se omlouvám.

"Tak, jste připravení?" zašeptal Drew a nasadil si kapuci.
"Jasně!" odpověděli jsme mu všichni a také jsme si něco přehodili přes hlavu. Hlavně ať nejsme poznat.
Drew udělal gesto rukou, abychom šli za ním. Tak se taky stalo.
Byl jsem nervózní, ale to jsem vždycky, když jdeme udělat něco nezákoného. Prostě z toho nemám dobrý pocit, ale udělat to musím. Drew a jeho parta jsou pro mě rodina. Rodina, která mě nezavrhla, a která se o mě postará. Ale kdybych se na ně vykašlal, nechali by mě na ulici, a nebylo by to poprvé.
Už jsem to zažil. Jednou se k nám přidal kluk, myslím Adam, bylo mu patnáct a utekl z domova. Jen tohle dokázal, ale něco vykrást, to už na něj bylo moc. Což je chyba. Slaboši s námi nemůžou. Není to bezbečný jak pro nás, tak pro ně.
Plížili jsme se temnou uličkou směrem k benzínce. Tam loupíme nejčastěji.
Všiml jsem si, že se mi potí ruce a tak jsem si je otřel o džíny. Taky jsem začal drkotat zuby. Dneska je to nějaký horší. Kluci se na mě obrátili a házeli po mně výhružné pohledy. Asi to je až moc hlasité. Pořádně jsem skousl a strašidelný zvuk tím umlčel.
Konečně jsme se dostali na konec ulice. Opřel se do nás vítr a mě se chytla pořádná kosa. Před námi svítil velký neonový nápis. Náš cíl. Rozběhli jsme se k němu přes silnici a já si užíval ten pocit. Svobody... šílenství. Zavřel jsem oči a představoval si, jaké by to bylo pořád jen utíkat, na nikoho se nevázat, nemuset nic dělat.
Pocítil jsem tlak na špičce nohy a najednou jsem ležel na zemi. Překvapením jsem vyjekl. Další kluci o mě zakopli a také pořádně zařvali.
"Ticho!" řekl náš kápo a všichni okamžitě zmlkli.
Postavili jsme se, ale místo toho, abysme se vydali k místu, zůstali jsme jako přimrazení stát na chodníku. Slyšeli jsme sirény. Policejní.
Všichni začali mluvit sprostě, někteří se rovnou rozběhli pryč. Pár kluků zůstalo stát za mnou.
"Jak se o nás dozvěděli?" zabručel jeden, ale dál jsme se rozhlíželi.
"Nevím, běžte," přikázal jsem jim, aniž bych si to rozmyslel.
Právě jsem se rozhodl obětovat. Jsem blbej? říkal jsem si.
Ucítil jsem na rameni něčí ruku, která ho pak stiskla. Nezajímalo mě čí je, prostě něčí. Běžel jsem ke dveřím našeho původního cíle a rozbil jsem dveře. Kluci mezitím utekli.
Projel mnou nával adrenalinu. Začal jsem rozbíjet všechno co mě přišlo pod ruku. V ruce se mi objevil sáček brambůrek a tak jsem ho otevřel a jednu brambůrku si vytáhl a dal do pusy. Mňam. Slané. Zase jsem začal ničit. Nic jiného jsem nevnímal...
Až do doby co mnou projel ostrý předmět. Bolest byla nesnesitelná. Chytil jsem se za ránu a na rukou se mi objevila krev. Snažil jsem se vykřiknout, ale nefungovali mi hlasivky. Spadl jsem mezi časopisy, jídlo a omdlel...

"Matte Browne?" uslyšel jsem zlověstný hlas blízko u ucha. Ten hlas se mi posmíval.
Ztěží jsem otevřel oči a to, co se předemnou objevilo mě vyděsilo, jako nic předtím.
Stála předemnou nějaká postava. Velké čevené oči, zkroucenou tmavou pleť odkud se řinuly vlasy... nebo snad chlupy? Byla vysoká asi dva metry, ale nejvíc mě zaujaly její, nebo jeho ruce. Místo prstů měl dlouhé špičaté drápy.
"Eh?" podařilo se ze mně vydat.
"Vítej," řekl až moc vesele "v pekle!"
Poslední slovo vyslovil posměšně, výhružně, strašidelně... Prostě z něho běhal mráz po zádech. Celou dobu jsem se soustředil jen na... na čerta? Takže jsem si nevšiml, kde to jsme. Kolem se mísilo několik barev - červená, odstíny šedi a v neposlední řadě vyblitě žlutá. Tu barvu nesnáším. V rozestupech asi metr od sebe byly postaveny dveře. Každé v jiné barvě. Hodně mě zaujaly modré, na které byly vytištěny zelené peníze.
"Jen pojď!" změnil hlas zase na tón "milý chlapík" a podal mi hnátu. Odmítl jsem, radši jsem se zvedl sám.
"Kam?" Nechápal jsem.
Co se to děje? Jsem v pekle? Opravdu? A proč mi to tu nepřipadá strašidelný. Teda, ta příšera je celkem děsivá, ale jinak se mi tu celkem líbí. Znovu jsem se rozhlédl kolem sebe. Ale byly vidět jen barvy a dveře, které byly rozmístěny kolem dokola.
"Tak jdeš?" stále se usmíval "Nevadí, můžu počkat, máme času dost."
To bych řekl. Vždyť jsem mrtvý! Jasně, že už nikam nespěchám. Nechápavě jsem se na něj podíval a uvědomil si, že stojí před červenými dveřmi, na kterých jsou vytištěny srdíčka.
Z toho jsem byl zmatený ještě více. Co dělají srdíčka na dveřích v pekle?
Opatrně jsem k němu přistoupil a kývl hlavou. Úsměv se mu ještě rozšířil a objevily se tmavě šedé zuby. Jeden dráp zastrčil do díry, co měla být asi klíčová dírka. Dveře se otevřely a na mě se vyvalil červený dým. Nedalo mi to a do dveří jsem strčil celou hlavu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni :P

Upssss... 100% (192)

Komentáře

1 Majda Majda | Web | 5. dubna 2011 v 21:39 | Reagovat

Zajímavá povídka,těším se na pokračování. Moc se těším x). Hlavně...přijde mi že ten kluk nebyl zlý,jen byl ve špatnou dobu na špatném místě. Prostě...se těším dál x)

2 Markets*ka Markets*ka | Web | 5. dubna 2011 v 21:50 | Reagovat

Přečetla jsem jen začátek, ale vypadá to dost zajímavě! Už se těším až si ji přečtu ;)

3 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. dubna 2011 v 22:09 | Reagovat

A co bude dál? Které dveře si vybere kromě těch se srdíčky? Nebo nebude mít volbu umožněnu? Ty to umíš napínat... O_O

4 Energy "TCS" Extasy McKee Energy "TCS" Extasy McKee | Web | 6. února 2012 v 19:42 | Reagovat

Ahoj, narazila jsem na tvojí povídku na stránce projektu kritika a velmi mne zaujala. Nechceš spolupráci? moje je zde: http://daxas.blog.cz/1112/yelver-sillow-1-dil-miluju-vas

5 KatyRZ KatyRZ | Web | 12. února 2012 v 21:07 | Reagovat

Máš zájem o výměnu hodnocení v rámci projektu kritika? Má povídka tady:
http://dostcasunalasku.blog.cz/1112/trochu-ucty-moji-vysosti-povidka

6 KatyRZ KatyRZ | E-mail | Web | 12. února 2012 v 23:55 | Reagovat

Máš povídku v nějakém textovém souboru? Mohla bys mi ji poslat na e-mail? Čte se mi tak lépe, ale jestli ne, tak nevadí. Dík.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama