6. Kapitola - Tábor

7. prosince 2010 v 22:00 | The VelííQ |  Hra na schovávanou
Nevěděla jsem, jak tu kapitolu pojmenovat. :D No tak jsem vymyslela tohle. :D Jináč. V tomhle díle jsem pužila líčení. :P :D Kdo ví co to je, má dobrý, kdo ne, tak smůla. :D Snad Vás to aspoň trochu zaujme. Prosím komentáře. :)

Když jsme vešli před dům, uslyšeli jsme hlasitý výkřik.
"C-co? V tom domě někdo je?" vytřeštila jsem oči.
"To snad ne," Ohlédl se k domu. Věděla jsem, nad čím přemýšlí. Jestli se tam nemá jít podívat.
"Nikam nejdeš!" Zatáhla jsem ho za rukáv, abychom co nejdříve zmizeli.
"Máš pravdu," otočil se zpátky. Bylo vidět, jak váhá. Já jsem taky váhala. Vždyť jsme mohli někoho zachránit. Teď už je nejspíš pozdě. Běhal mi mráz po zádech z toho, že ještě před chvílí jsme v tom domě byli my. Mohlo se něco stát nám. Naposledy jsem se ohlédla za místem, odkud se ozval ten děsivý křik.
Přemýšlela jsem, jestli to byla žena, nebo muž. Ale to asi nebude podstatné. Vydali jsme se po asfaltové silnici pryč z města. Stále jsem se klepala, a tak jsem se snažila myslet na něco pěkného a příjemného. Bohužel, mě v této situaci nic pěkného nepřipadalo, a proto jsem se pokusila vnímat přírodu kolem sebe.
Okolo nás stálo pár malých domečků, které se na nás mračily, asi také zažily něco nepříjemného. Všude bylo pusto, a mně se stýskalo po lidech, co se tu každý den procházeli a se kterými jsem vždy prohodila pár slov. Na modré obloze se prohánělo pár bílých mráčků, jako by hrály si na honěnou. Záviděla jsem jim tu volnost a pohodu. Jejich hru osvětlovalo zářivé slunce, které mi dodávalo jakési uklidnění, i když ne moc velké.
"Slyšíš mě?" zatřásl se mnou Paul. "Jsme na konci města."
Opravdu před námi stála cedule s přeškrtnutým nápisem Stepford.
"Eh… jo," rozhlížela jsem se kolem sebe. "Kam teď?"
"No, nevím. Do dalšího města to trvá hodinu."
"Holky, myslíte že to ujdete?" otočila jsem s k nim.
Chvíli váhaly, ale na konec přikývly. Po čtvrt hodině se už dožadovaly nošení na zádech, ale my jsme je přemlouvali, že to zvládnou. Domluvili jsme se, že chvíli je budeme nosit a potom půjdou po svých. Zrovna byl čas, abychom je ze zad sundaly, když se před námi objevil indiánský tábor. Byl jak opravdový. Teepee byli určitě z pravých kůží.
"Co?" koukala jsem na to s otevřenou pusou. "Nevěděla jsem, že tu máme nějaké indiánské muzeum."
"Taky že ne." Chytil mě za ruku.
"Půjdeme se tam podívat?" řekla nadšeně Marry.
"Ne, to radši ne." Zvedl ji do náruče její starostlivý tatínek.
"Radši půjdeme pryč," začala jsem se pomalu otáčet. Ale bylo pozdě. Uslyšela jsem hlasitý křik, ke kterému se přidávaly další a další hlasy. Ohlédla jsem se za sebe a viděla, jak z kožených úkrytů vylézají pomalovaní Indiáni.

Minulá kapitola:
Další kapitola:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

V jakým měsící jsi se narodil/a?

Leden 9.6% (17)
Únor 10.2% (18)
Březen 8.5% (15)
Duben 6.8% (12)
Květen 6.8% (12)
Červen 13% (23)
Červenec 6.8% (12)
Srpen 9.6% (17)
Září 6.2% (11)
Říjen 6.8% (12)
Listopad 9% (16)
Prosinec 6.8% (12)

Komentáře

1 Majka24 Majka24 | Web | 7. prosince 2010 v 23:32 | Reagovat

Dobře ty.. :) jen tak dál.. :)

2 Gladuska Gladuska | Web | 8. prosince 2010 v 6:57 | Reagovat

Jé, ty to píšeš tak napínavě! :D

3 The VelííQ The VelííQ | Web | 8. prosince 2010 v 13:23 | Reagovat

[1]: [2]:  Děkuju :)

4 zoey483 zoey483 | Web | 8. prosince 2010 v 18:30 | Reagovat

ahoj moc děkuju za podporu..no já si jich raději nevšímám -.- sice si někdy postěžuju a všichni proč to řeším...někdy mi přijde že se nemužu ani svěřit ještě k tomu..aspoň mám ten blog na to ^^;

5 Lucka P. Lucka P. | Web | 8. prosince 2010 v 20:33 | Reagovat

Odpvověď ohledně VGS: musí to mýt 2 fotograsie S POSTAVAMI ! Jakékoliv !..ale 2 postavy být musí...

6 >Dein-Schmerz< >Dein-Schmerz< | Web | 9. ledna 2011 v 19:27 | Reagovat

Ou, zajímavé ;-) Jen tak dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama