Prosinec 2010

Splněný sen - 4. Kapitola - Hádka

31. prosince 2010 v 15:36 | The VelííQ |  Splněný sen
Ještě jsem stihla napsat další kapitolu, tak ji sem dávám.. :D :) Jinak, přeju šťastný nový rok a pořádně si ho užijte, né jak já, že budu muset sedět s malými dětmi u babičky..;) :D Nojo, pokud tam bude nějaká chyba, budu ráda když opravíte.. :)

Rodiče seděli na oranžové sedačce a smutně se na mě koukali.
"Posaď se," řekl již normálním hlasem táta. Uvelebil jsem se na křeslo, které stálo naproti nim.
"Co?" opřel jsem si hlavu a koukl se do stropu.
"Dívej se na mě, když s tebou mluvím," jeho hlas byl zase rozzuřený a tak jsem udělal, jak chtěl. Provokativně jsem se na něj podíval.
"Tys ale mlčel," řekl jsem to tónem, který jsem používal v pubertě, když
mě rodiče chtěli dát kázání o mém chování. Vždy je to hrozně rozzlobilo a dali mě domácí vězení.
"Chovej se jako dospělý, už ti je dvacetsedm!" rozzlobeně zavrtěl hlavou.
"A co dělám špatně?" Najednou už jsem se neopíral o křeslo, ale ruce jsem měl přitlačené na opěradlech a nakláněl jsem se k otci.
"Třeba to, celý dny trávíš u toho tvého notebooku a píšeš si s nějakou, ještě ani ne dospělou holkou která, aby toho nebylo málo, bydlí přes půl země daleko!" Postavil se a přistoupil ke mně, já se zase opřel, protože mi přitiskl obličej, jak nejtěsněji to šlo, k tomu mému. "Navíc, se chováš jako puberťák." Mamka to jen s vyděšeným výrazem sledovala, ale že by ho zase přivolala k sobě, nebo něco, to ne. Chvíli jsme si s otcem koukali do očí. Hluboce vydechoval, takže se už začal uklidňovat. Pomalu se začal odtahovat a vracel se na místo.
"Už jsi skončil?" prohrábl jsem si vlasy a začal se zvedat.
"Počkej přece," slyšel jsem ještě mamčin hlas. Ale nechtěl jsem s ní mluvit. Rychle jsem vyběhl po schodech, které pod mojí váhou zasténaly. Vrazil jsem do svého pokoje a co nejvíc jsem práskl dveřmi. Zase puberťácké gesto, ale bylo mi to jedno. Sednul jsem si na židli a otevřel notebook. Přihlásil jsem se na svojí plochu a zasmál jsem se nad tapetou. Usmívali jsme se na ní já s Jenn a Anne, den po dokončení filmu Vampires Suck. Byli jsme to i s ostatními herci oslavit a parádně jsme si to užili. Přihlásil jsem se na My space a už jsem tam měl dvě zprávy. Nejdříve jsem si přečetl od Verči.
"Tak povídej, co se stalo?"
Všechno jsem jí pověděl, i to, že jsem se právě pohádal s rodiči. Pak jsem otevřel zprávu od Jenn.
"Jak ti je?"
Chvíli jsem se zamyslel. Jak mi je?
"Je mi z jedné strany dobře, z té druhé ani moc ne. Pohádal jsem se s rodiči, kvůli Verče. Hrozně mě to štve. Prý mám dospět, ale co když nechci?"
Odpověděl jsem. Chvíli jsem si s nimi psal,
ale zakručelo mě v žaludku, a tak jsem šel co nejtišeji do kuchyně, jestli tam mamka nechala oběd.

Uběhl týden od bouračky a jedu s tátou do servisu pro mé autíčko. Opět vládne nepříjemná atmosféra. Těším se až z toho auta vypadnu a sednu si do mého BMW X6.
"Jsme tady," řekl bez emocí otec a zastavil před bránou. Beze slova jsem vystoupil a zašel do garáže.
"Dobrý," ledabyle jsem pozdravil pracující.
"Co potřebujete?" Jeden si sundal čepici a důležitě se podrbal na hlavě.
"Mám tu auto," podal jsem mu papíry.
"Jo jasný, pojďte se mnou," dovedl mě na druhou stranu garáže a tam stálo. Mé auto vypadalo jako nové a bylo dokonale umyté.
"Kolik to bude stát?" Stále jsem se koukal na tu krásu.
"Pětset dolarů."
"No…" zasténal jsem "Můžu zaplatit kartou?"
Jen kývl. Šli jsme do kanceláře, musel jsem podepsat ještě nějaké papíry. Konečně jsem mohl odjet do Los Angeles.

Přejdi:

Splněný sen - 3. Kapitola - Chyba

30. prosince 2010 v 21:14 | The VelííQ |  Splněný sen
Jsem se rozepsala a napsala další kapitolu. Zatím to je celkem zase o ničem, ale snažila jsem se, aby se to alespoň dalo číst.. :D Pokud tam bude nějaká chyba, budu moc vděčná pokud upozorníte.. :) No, snad jen, ať se líbí.. :)PS: Mám dobře napsaný to basebollový? :D

Opatrně jsem si sednul na okraj postele. Hlava mě začala bolet, jakoby mi v lebce hrál zvon. Po chvíli bolest přešla a já si stoupl.
"Moje auto!" chytnul jsem se za hlavu a otočil se směrem k mamce.
"Už jsme ho dali do servisu, bude v pořádku," uklidnila mě.
Vzal jsem do ruky mobil a napsal Verče SMS.
"Jsem v poho, povrchová zranění. Díky, pak pokecáme :)"
Otočil jsem se a zase za mnou stála.
"Jenn, musíš mě furt koukat přes rameno?" Řekl jsem ostřeji než jsem chtěl.
"Promííň," schválně to prodloužila. Jen jsem zavrtěl hlavou.
"Jdu se převléct, kde mám věci?" rozhlížel jsem se zmateně kolem sebe. Snad mi vzali oblečení.
"Hned ti je dám," přistoupila mamka k igelitové tašce a vyhrabala z ní čisté rifle a tričko.
"Ehm…" vzal jsem si ty věci k sobě "A spodní?" řekl jsem trošku tišeji.
"To snad tu chvíli vydržíš," omluvně se na mě podívala.
Zašeptal jsem něco jako dobře a šel do malé koupelny a převlékl se. Před odchodem jsem se ještě koukl do zrcadla a všiml si, že na umyvadle je hygienická taštička, kterou mám na zubní kartáček. Vykoukl jsem ze dveří.
"To ty jsi mi tam dala…" nestihl jsem to ani doříct a mamka přikývla.
Vrátil jsem se do koupelny a nanesl na světle modrý kartáček pastu. Rychle jsem si vyčistil zuby, protože jsem v puse měl nepříjemnou pachuť. Pak si ústa vypláchl a vrátil se do pokoje.
"Už jsem ti sbalila věci," mile se na mě usmála Anne.
"Díky," usměv ji oplatil a vzal si od ní tašku. Nazul si boty které jsem měl vedle postele a hodil na rodiče netrpělivý pohled.
"Dobře, už jdeme," prohrábla si hnědé vlasy mamka a mířila k východu.

Cesta hrozně pomalu ubíhala a ještě se prodloužila, protože jsem hodili na letiště Jenn s Anne. Ale na konec jsme dojeli k známému domečku na příjezdovou cestu. Rychle jsem vystoupil a mířil jsem do domu. Jen jsem otevřel dveře a do nosu se mi drala známá a pro mě až moc sladká vůně. Vyběhl jsem po dřevěných schodech do mého starého pokoje z dětských let. Pořád měl na stěnách tu krásnou modrou barvu, někde přelepenou plakáty. Byl tu i starý nábytek a postel mi byla jen tak tak, být ještě o pět centimetrů vyšší a už se do ní nevejdu, ale i tak to bylo nepohodlné. Jediné co tu chybělo, byly mé hračky, se kterýma jsem si hrál, když jsem byl malý.
Hodil jsem tašku do kouta a sedl si k notebooku. Jen jsem ho zapnul zdola se ozval hlas mého otce.
"Né, že si zase sedneš k tomu počítači!" Vždycky měl ochraptělý, ale jinak příjemný hlas, tentokrát ho zničil výhružný tón.
"Je to notebook!" zařval jsem pro změnu já, jako puberťák.
"Mě to nezajímá, pojď dolů!" Stále zněl výhružně a naštvaně, ale na konci tam bylo i něco jiného. Hlas se změkčil a jako by mě prosil. Svého tátu mám rád, a poznám, když je mu něco líto, kdy je smutný, prostě ho znám jako své boty. A i tentokrát jsem pochopil, že o mě má starost, protože tento tón používal vždy, když jsem něco vyvedl a chtěl po mě, abych to už nikdy neudělal. Seděl jsem na té židli ještě deset sekund, a za
tu dobu, se mi vybavilo tolik vzpomínek. Jak mě učil hrát fotbal, jak jsme spolu fandili u televize basebollovýmu týmu a spoustu dalších vzpomínek. Zaklapl jsem notebook a vydal se, tentokrát pomalu po schodech dolů. Jen co jsem sešel poslední schod, věděl jsem, že to byla chyba.

Přejdi:

Když člověk pozná, co to je Yaoi

30. prosince 2010 v 20:10 | The VelííQ |  Téma
Žádné okecávání, rovnou článek.. :D (Moudrá to věta)
Upřímně, ještě na začátku toho týdne jsem nevěděla co to Yaoi je, ale díky tomu, že se to stalo téma týdne, a někteří to velmi dobře vystvětlili, jsem to už tak nějak pochopila (aspoň doufám). Takže podle mě, i když o tom spousta lidí nic nevědí, je to zajímavé téma, při kterým můžeme poznávat něco nového.
Já osobně to ale nějak dál zkoumat nechci, a už vůbec nechci někoho urazit. No, ještě pro ty kdo to neznají - pochopila jsem to, že to je druh (asi nejen) obrázků ve stylu anime které vyznačují lásku mezi dvěma kluky. Se vším všudy. :D Je asi spousta stylů, jako jemnější a tak podobně, ale osobně mě ani jeden druh nepřitahuje ani nějak nevábí. Nemám nic proti gayům, ale abych se na ně musela koukat když se líbají, ne děkuji. Ale pokud se to někomu líbí, neodsuzuji ho. ;) Každý máme rádi něco jiného... :D
Vážně se snažím pochopit....
Jediný co se mi na tom líbí jsou samotní kluci, který jsou vždydokonalí. :D Hehe. Ale jinak obrázek..No... Ani proti samotnýmu anime vážně nic nemám, podle mě to je hezký styl kreslení. Jenom prostě. Příjde mi hezčí když se líbá kluk a holka.. ;) :D
Tož to je můj názor. Nikomu asi nic nedal, ale chtěla jsem to jen napsat... :) A co vy, jaký máte názor na Yaoi, jak jste se k němu dostali?



Horší? Nééé...

30. prosince 2010 v 13:57 | The VelííQ |  Deníček
Zdroj: The VelííQ the-veliiq.blog.cz
Ehm.. Nejdřív se chci omluvit těm, co si to přečtou a článek bude trošku zmatený. Takže včera. No. Dočetla jsem tu Školu noci 2. A Fakt chci přečíst i ty ostatní díly protože je to porstě dokonalý. Dokonce mě ta knížka rozbrečela, což se ani nedivím. Poslední dobou jsem hodně citlivá, takže mě rozpláče celkem všechno. Vážně bych mohla napsat já knížku o citlivosti. Mmm. Navíc to skončilo celkem otevřeně a prostě je tam taková věci kterou se chci fakt dozvědět.  No... Dnešek. Umřela Lilli... (můj křeček) achjo.. vím že to je má vina, a to na tom ještě není zas tak nejhorší. Nejvíce mě mrzí, že jsem si za těch pár měsíců ani nevzala do ruky. Nikdy jsem ji nedala pusu na záda a řekla "Mám tě ráda" jako jsem to dělala s Julinkou a Barčou. Už ani nevím, jestli chci dalšího křečka. Nevím, jestli chci znovu zažít ten pocit, že už  tu  se mnou není. No. Mějte se líp než já.. ;)

Čtu jak o život.. :D

29. prosince 2010 v 14:27 | The VelííQ |  Deníček
By The VeliiQ the-veliiq.blog.cz
Čauvec. Včera ráno jsem konečně dočetla Misery od S. Kinga. Předtím jsem totiž nemla žárovku v lampičce tak jem nějak nečetla. Ale už zase čtu. :D Včera a dneska o půl noci (přesnějí asi v půl 4 ráno) jsem dočetla první díl Školy noci. Ale pšššt. Přečetlla jsem to za jeden den a málem jsem nespala. :D Na konec mě mamka vzbudila o půl jedné. :D Ale dobrý. Jen k té knížce, je skvělá. Je to o upírech, ale není to nic jako Stmívání, ovšem také to není Drákula. Takže něco mezi. :) Je to zajímavý pohled na ně, a je to něco nového. :) Takže pokud jste to nečetli doporučuji. :) Teď čtu druhý díl.. :D Ale snad to nepřečtu za jeden den, jinak bych neměla co číst.. :D No dyštak si přečtu zase něco od Kinga.. :D No.. :D Tak to je všechno, jen jsem vám to chtěla doporučit.. :) Tak papa... :)

Michael Jackson Duet with Akon - Hold My Hand

27. prosince 2010 v 20:18 | The VelííQ |  Videa


Tuhle písničku MILUJU! ♥ áá.. ♥ říkejte si co chcete ale je úžasná.. ♥

Český překlad (CČ) Překládala jsem já, takže omlouvám se, když tam bude nějaká ta blbost.. :D

Popis znamení Blíženců

27. prosince 2010 v 13:02 | The VelííQ |  Popelnice
Tento text je  z jedné prezentace, takže ho opisuji, proto byste byli hodní, kdyby jste při kopírování uvedli zdroj! :) A jestli chcete vědět něco o vašem znamení, můžu vám sem opsat i to vaše. ;) Jinak ve znamení blíženců jsem já, takže pokud se chcete o mě něco dozvědět, tak můžete.. :)

Blíženci - zvědavec
21.5. - 21.6

Legedna:
Když v boji padli nerozluční bratři Kastór a Pollux, měl odejít Pollux, který byl bůh, na Olymp, kdežto smrtelný Kastór do Hádovy říše. To oba tak roztesknilo, že je Zeus spojil ve hvězdnou konstelaci a znamení Blíženců, aby mohla být dvojčata stále spolu.

Životní heslo:
Řeknu všechno, co vím...!
Můj názor - to podle mě na mě teda moc nesedí. I když, pravda, jsem ukecaná. No nevim.. :D

Jak je poznáte:
Potkali jste člověka s jiskrnýma očima, mrštným jazykem, s neutuchající dobrou náladou a roztomilým výrazem? Vypadal tak trochu jako James Bond, Serlock Holmes a Marquis de Sade dohromady? Pak to byl blíženec. Blíženci jsou vesměs přívětiví, zdvořilí a velmi pohybliví lídé, kteří milují změnu a drby. Jejich největší předností je objevování a hledání nových podnětů, nápadů a námětů. Největší slabostí pak povrchnost a přelétavost. Nikdy nevydrží v klidu dělat jednu věc na jednom místě a příliš dlouho.
Můj názor - Já nemiluju drby!! :D Css.. :D A jsem povrchní? :( No to snad néé :D A nevypadám jak James Bond! :D

Charakter:
Říká se, že je žlučovitě sangvinický. A to je pravda. Blíženci se dokážou vztekat, i když na to vůbec nevypadají. Dokážou se smát, a to i sami sobě. Adaptabilita (přizbůsobivost) je nepochybně jejich největší předností. Mají však tendenci se soustředit na příliš věcí najednou, což je vlastnost jiná - obzvláště zemská znamení naprosto nestravitelná. Typiská blížencova neposednost a talent průběžně měnit základní pravidla hry dokáže například kozoroha přivádět k šílenství.
Můj názor - Jediný co na mě asi nesouhlasí je, že neměním průběžně pravidla.. :D

Co milují:
Flirt.
Můj názor: Néé! :D

Co nesnášejí:
Stáří a tloušťku.

Jak pracují:
Intenzivně a dobře. Když jsou v akci, podobají se svou hyperaktivou beranovi. Ne nadarmo se říká, že beran s blížencem prodá i Manhattan. Rozdíl mezi nimi je v tom, že blíženec mívá menší výdrž. Zato je flexibilnější (pružnější) a svobodnější. Jedině blíženec vycítí, že už něco nefunguje, a přirozeně se posune dál. I jejich diplomatičnost je pověstná, blíženci mají vynikající talent se vyhábat ožehavým situacím a konfliktům.
Můj názor - Celkem souhlasí, i když nevím jestli mám ten talent.. :D

Vzoroví hrdinové:
Kain a Ábel.
Můj názor - Neznám.. :D

Zvláštní znamení:
Smysl pro humor a satiru (výsměch). Dokonce i ti blíženci, ktřeří si myslí, že smysl pro humor nemají, ho mají, pouze o něm nevědí.
Můj názor - hehe.. :D jo smysl pro humor mám.. si myslím.. :D

Dobrá rada pro blížence:
Poslouchejte i druhé.
Můj názor - Super rada! :D Budu se tím řídit..;) :) Možná.. :D

Dobrá rada pro vás ostatní:
Blížence nekritizujte, nepoučujte a nevychovávejte, je to zcela zbytečné.
Můj názor - Eh.. :D Taky si myslím.. :D ;)

Ideální šéf:
Diplomat a svobodu v práci poskytující vodnář.

Ideální přítel:
Statistiky uvádějí, že je to vlastní znamení - blíženci.

Ideální partner:
Ti, kteří vás nedusí láskou - váhy.



Pár fotek z The Sims 2 - představuji některé Simíky

25. prosince 2010 v 21:47 | The VelííQ |  Z The Sims 2
No, začalo mě celkem bavit fotit v The Sims 2, a tak tu mám pár fotek.. :) Některé jsou trochu víc upravené v PS, ale nic velkého. Když už je sem dávám, pokusím je vám i představit.. :)

By The VeliiQ the-veliiq.blog.cz
↑ Začnu tou nejstarší. S touhle rodinou jsem hrála celkem dlouho, ale není to jen mamka a taťka, je tam i bratr a dcera. Dcera a brácha se narodili ve hře. Vlastně, znázorňuje to mojí skutečnou rodinu. I když, děti jsou ve hře černovlasý a reálně jsem blond.. :D No jo. Jinak s touhle rodinou už nehraju. ;)

Více v CČ.. :)

Jak to všechno začalo, neboli - jak se ze mě stal závislák

22. prosince 2010 v 13:25 | The VelííQ |  Téma
Ehm... Je to spíš další vylévání citů, ale dá se o tom diskutovat, takže... Jsem to zařadila do témat.. :) Omlouvám se za chyby...
Zavzpomínejme jak jsme poprvé objevili blog.cz, koho jsme tu potkali a co nám všechno dal, ale i vzal...
Zavedli jsme si inetrnet když mě bylo myslím osm let. Tehdy jsem chodila jen na 1000 her. Potom mi ale spolužačka řekla, že má svůj blog a tak jsem neváhala a zaregistrovala jsem se na stránce blog.cz. Design byl příšerný. Vybrala jsem si ze šablon nějaký podzimní, tuším. Články byly o ničem, prostě katastrofa. V tu dobu, mě sestřenka zložila účet na ICQ a ještě jsem chodila na Alíka. Nakonec se našla zachránkyně, Nikča, která mi založila nový blog, s poměrně hezkým designem (těď už bych si ho na blog nikdy nedala, ale předtím se mi líbil) a dala tam nějaké články. Řekla bych, že tam hodilo celkem dost lidí a s Nikčou jsme si pořád psaly. Nikdy na ty kecy nezapomenu, protože já se upřímně smála, nevím jak ona. Psaly jsme si ještě douho nejméně tři roky, bych řekla.. :)
Za dva roky jsem vystřídala nejméně 7 blogů a vážně už nevím jak se jmenovaly.. :D Potkala jsem spoustu lidiček, ale další člověk na kterého nikdy nezapomenu je Péťa. Narodila se ve stejný den a měsíc jako já (ovšem o několik let starší, stejně jako Niky), a  když našel čas našich narozenin, jela (myslím se třídou?) do Francie a nevím kam ještě. Chtěla jsem jet s ní a tak jsme různě žertovaly. Už nevím kdo to navrhl, ale prý že si mě vezme do baťůžku a odjedeme spolu. To se samozřejmě nikdy nestalo, ale chtěla jsem oslavit příští narozeniny s ní. Ona souhlasila, ale i tak na to nedošlo. Za pár měsíců jsme si přestaly psát... Pořád jsem si ale psala s Nikčou.
Další člověk na kterýho se nedá zapomenout, je překvapivě kluk, Michal. Bylo mu stejně jako holkám, takže tak 16. Už si nevzpomínám kde jsem přišla na jeho ICQ, ale nelituju toho. :) Stejně jako s Péťou a Nikčou jsem se s ním nasmála. A halvně, potěšilo mě, když jsem mu po dlouhé době napsala a on odepsal, proč jsem nenapsala dřív. To bylo asi tak před rokem a půl. Přidala jsem si ho na FB a tím naše konverzace skončila. Asi pochopil, že jsem jen malá holka, nebo nevím co se stalo. Ale ještě si mě v přátelích nechal.. :)
Každopádně, na tyhle lidi nezapomenu, mají v mém srdci své místo, které tam pro ně vždy bude. I když oni si na mě asi nepamatují, já na ně ráda vzpomínám.. :) A přála bych si aby si to přečetli a vzpoměli si na mě... :)
Samozřejmě, že jsem tu potkala víc lidí... :)
Asi se vám to zdá hloupé, ale tak to je, nestydím se za to, že jsem tu potkala přátelé, i když jen na chvíli. Bohužel díky nim jsem se asi stala závislák na počítači, i když si to nerada přiznávám. Když jsem venku, na táboře, na počítač si nevzpomenu, ale když jsem doma, nebo ve škole a nudím se, myslím na to jak si zase sednu k počítači... Štve mě to. Internet mi dal tolik fajn vzpomínek, ale přitom mě toho tolik sebral.
Jaký máte názor na inernet? Potkali jste tu taky fajn lidi?

Pfff... Vylévání citů?

21. prosince 2010 v 17:36 | The VelííQ |  Deníček
By The VeliiQ the-veliiq.blog.cz
 No... Jak začít? Asi tak...
Poslední dobou každý ráno když jdu do školy, o vínekdu ne, mě bolí břicho.. :/ Vážně už nevím co mám dělat. Asi to je z nervů a já se ani nedivím. Nesnáším školu, v poslední době se tam netěším už ani na kamarády... Leze mi to tam na nervy.. :(
Achjo, vím že si v poslední době jen stěžuju, ale já fakt nevím, na co mám být natěšená.. Vlastně na jednu věc se těším, zítra jdeme s rytmikou na staďák a budeme bruslit.. ♥ Konečně si snad vyzkouším nový brusle co mám od novýho roku.. :) Ale stejně, zítra máme besídku. Já na ní tak nechci! Nejhorší je, že holky pro mě mají hezký a drahý dárky, i když jsem jim říkala ať koupí nějakou kravinu. Takže já jim dám nějakou příšernost a oni mě nějaký bezva dárek? To snad ne. Budu si připadat tak hloupě.. Nejradši bych jim ty dárky vrátila. Jenže když ho už koupili? Jo, už se ani netěším na lyžák. To jsem fakt špatně dopadla.. :D Pomoooc..! Kruci, už aby to bylo zamnou.. Vím, že se den o dedne chovám hůř a hůř.. :( Omlouvám se... No..Už to je asi všechno..;)

Splněný sen - 2. Kapitola - Nemocnice

19. prosince 2010 v 15:54 | The VelííQ |  Splněný sen
Nejdřív bych se chtěla omluvit, že toho moc nepřidávám, ale nějak nemám náladu ani nápady co.
Tak teď k té kapitole. Je celkem o ničem, ale musím to nějak udělat. Prostě, ať se apoň trošku líbí.. :) A omlouvám se za chyby.

Venku bylo nula stupňů, takže v autě bude tak mínus pět. Přišel jsem na parkovací plochu před domem a byl jsem naštvaný. Po celém autě byla aspoň deseti-centimetrová vrstva sněhu a z nebe padaly velké chuchvalce vloček. Rychle jsem auto očistil, ale ruce mě hrozně mrzly. Nastoupil jsem do auta a zkontroloval, jestli mám všechno. Ještě jsem se rozhlédl po okolí a vložil jsem klíč do zapalování.
Auto se po pětiminutové jízdě oteplilo tak, že když jsem vydechl pusou, už mi z ní nevycházel kouř. Jel jsem po hlavní silnici, byla osvětlená lampami a pod jejich paprsky světla, šly vidět i ty nejmenší vločky.
Najednou se z mého telefonu ozvala známá melodie a já se ohnul k přihrádce na mobil.
"Prosím?"
"Ahoj Matte, to jsem já, Jenn. Chtěla jsem se tě zeptat v kolik tak dorazíš?"
"No jsem na cestě tak za čtvrt hodin…" Mé auto se začalo klouzat po zasněžené silnici. Odhodil jsem mobil a snažit se to vyrovnat. Už bylo pozdě…
"Matte? Matte!"

"Už se probouzí."
"Díky bohu." Tento hlas už jsem poznával, mamka. Otevřel jsem oči a uviděl jsem ji naklánět se nade mnou, za ní stál táta a opodál si četl nějaké papíry doktor. V tu chvíli maminka neváhala a objala mě vší silou.
"Mami, škrtíš mě," zasmál jsem se.
"Jsem tak ráda, že se ti nic hrozného nestalo," uvolnila sevření.
"Mám něco zlomeného?" obrátil jsem se na doktora. Neuvědomil jsem si, že kdybych něco zlomeného měl, bylo by to už v sádře.
"Eh,.." bylo vidět, že ho otázka překvapila "Ne, nemáte. Máte jen nějaké povrchové zranění a také jste se pořádně uhodil do hlavy, ale na otřes to nevypadá. Ovšem, když sem vám bude motat hlava, nebo vám bude špatně, dejte vědět."
"Jistě…"
V tu chvíli do mého pokoje vrazily Jenn a Anne.
"Ahoj," pozdravily naráz. "Matte, jsi v pořádku?" přiběhla ke mně Jenn "Už jsem to napsala na twitter!"
"Cože?" zavrtěl jsem hlavou "Ty jsi na té stránce fakt závislá!"
"A tak co ti je?" obrátila se na mě Anne.
"Prý jenom povrchová zranění." Mávnul jsem rukou.
"Ok, odepíšu to fanouškům!" vytahovala mobil z kapsy Jenn.
"Prosím tě, neblázni." Usmál jsem se.
"Kde je můj mobil?" Úplně jsem na něj zapomněl.
"Jo, hned ti ho dám," začala se hrabat v kabelce mamka. "Je trošku poškrábaný," podala mi ho.
"To nevadí." Odemknul jsem klávesnici a na obrazovce blikal nápis "Máte novou zprávu." Byla od Verči. Vyměnili jsme si svá telefonní čísla pár dní po tom, co jsme si poprvé psali, ale nikdy jsem si nevolali ani ne-SMS-kovali, je to moc drahé. To, že mi napsala právě ona, mě mile překvapilo.
"Matte, co se stalo? Jsi v pořádku? Prosím, odepiš co nejdřív."
"Kdopak ti píše?" koukala se mi přes rameno ta hnědovlasá potvůrka závislá na Twitteru "Aha, ta z internetu." Po místnosti se rozlehl hlasitý vzdech čtyř lidí. Všichni o ní totiž věděli a nebyli zrovna šťastní, že kvůli ní trávím hodně času s notebookem.
"Nechte ji být," zahleděl jsem se hlavně na tátu, protože ten toho ještě moc neřekl. "Budu moct jít dneska domů?"
"Samozřejmě," pokýval na mě doktor "Sbalte si věci a můžete odejít."

Přejdi na:


Obrázek Oslíka

14. prosince 2010 v 15:07 | The VelííQ |  Kreslené mnou
Tak.. :D Díky Angi, která má návod na blogu jsem nakreslila tento obrázek.. :D Jako, to jak nakreslit oslíka v tom návodu nebylo.. :D Ale jak udělat vektorovej obrázek.. :D No tak ho sem dávám.. :D Má divný tvar hlavy, a taky když jsem ho kreslila a měla ho obtáhnutýho, tak neměl uši.. :D Tak jsem je potom ještě dokreslovala a pomocí počítače nějak upravila.. :D

By The VeliiQ the-veliiq.blog.cz
Snad se aspoň trošililililinku líbí.. :) :D

Poznávačka 6.

12. prosince 2010 v 16:54 | The VelííQ
The VeliiQ the-veliiq.blog.cz od Markets*ky
Dlouho jsem nepřidala žádnou bleskovku ani poznávačku, tak teď dávám. Beru první 3 správné odpovědi a cena je klikačka... :)

  • Bývá to na chodnících na přechodech
  • Bliká to
  • Má to barvy - červenou, žlutou a zelenou
Myslím, že to je jednoduchý.. :) Jinak komentáře nepůjdou vidět..;)

Rozhovor s talentovanou Angi

12. prosince 2010 v 12:21 | The VelííQ |  Rozhovory
Rozhodla jsem se, že udělám takový krátký rozhovor s Angi  a to hlavně proto, aby ji ocenilo víc Čechů, na deviantartu je totiž velice úspěšná.
Tak, k rozhovoru, zákaz kopírování, povoleno to má jen Angi..!! Taky dále, nedávám sem reklamu na její blog aby jste její obrázky kopírovali bez zdroje, nebo něco jiného, takže jestli to u někoho uvidím, hlasím to!!

By The VeliiQ the-veliiq.blog.cz
By The VeliiQ the-veliiq.blog.cz
By The VeliiQ the-veliiq.blog.cz
Pro Angi: Snažila jsem se, nevím jestli se ti to spracování líbí.. :D Taky nechápu proč se mi za průhlednými obrázky udělalo to černý.. :/ :D

Řetězák - Oblečení

10. prosince 2010 v 18:13 | The VelííQ |  Řetězáky
Máš rád/a módu?
Nějak nevyhledávám co je v módě..;)
Jakej styl máš nejradši?
Ten můj :P

Řetězák - Barvy

10. prosince 2010 v 18:07 | The VelííQ |  Řetězáky

O růžové..

Líbí se ti růžová?
Jak která :)

Děláš často dizajnky s růžovou?
Ne

Oblékáš se hodně do růžové?
No mám mikinu růžovou.. :D Ale jinak moc ne.


Řetězák - Oblíbené

10. prosince 2010 v 18:02 | The VelííQ |  Řetězáky
Jakou máš barvu vlasů? Blond
Máš hlad? Ani ne
Černá nebo růžová? :D Asi světle růžová
Mc'Donald nebo KFC? Farmu měl :P
Punk nebo Hip Hop? á.. :D Asi punk :D
Počítač nebo TV? Pc..
Skype nebo ICQ? ICQ
Čokoláda nebo chipsy? Asi chipsy...

Á !!!!! Jenn Proske mi napsala!! :D

10. prosince 2010 v 15:11 | The VelííQ |  Deníček
Já jsem si kvůli Mattoj založila twitter (no jo :D) a pak jsem zjistila že ho má i Jenn Proske (hrála Beccu) a tak jsem jí párkrát okomentovala statusy a ona mi napsala, nebo spíš nám co jsme jí je kometovali a tak. :D

By The VeliiQ the-veliiq.blog.cz
To Hope, you're awesome jsem pochopila něco jako že si myslí že jsme skvělý nebo tak..! :D Já nevěděla co jí napsat tak jsem jí napsala jen děkuju! :D ááá!!! :D

Řetězák - Nebo

9. prosince 2010 v 18:06 | The VelííQ |  Řetězáky
Tužka nebo propiska? - Propiskou se líp píše, ale tužkou kreslí... :D Asi propiska
Fixa nebo pastelka? - Pastelka
Bělítko nebo zmizík? - Nevim.. :D Asi zmizík :D
Sukně nebo kalhoty? - Určitě kalhoty :)
Sluneční brejle nebo klobouk? - Klobouk :)
Televize nebo PC ? - Těžký... Asi PC
Čína nebo česká kuchyně? - Česká ! :)
Prstýnek nebo naušnice? - Naušnice
Židle nebo křeslo? - Křeslo :)
Internet explorer nebo Firefox? - Firefox!!!
Triko nebo svetr? - Tričko :)
Ananas nebo hruška? - Sladká hruška..:P
Jahoda nebo meloun? - Taky těžký.. :D Asi jahoda..
Třešeň nebo kiwi? - Kiwi :)
Kuře nebo ryba? - K jídlu? :D Asi kuře.. :)
Hovězí nebo kuřecí? - Kuřecí :P
Žlutá nebo červená? - Žlutá
Hnědá nebo černá? - Černá
Hustý nebo krutý? -  Hustý :D
Kdo má pokračovat?? - Kdo chce.. :)

Od:

Řetězák - S čtyřlístky

9. prosince 2010 v 18:02 | The VelííQ |  Řetězáky
Mamka/Taťka
Mám ráda oba stejně.. :)
Moře/Řeka
Moře
Slunce/Mrak
Slunce
Nebe/Peklo
Hehe.. :D Něco mezi :P
Tmavá/Světlá
Pff... Světlá
Čaj/Džus
Džus
Kamrádka/Kamarád
Kamarádka .. :)

OD: