na Blog.cz

Čauvec,

nejdříve se chci vyjádřit k designu. Bylo to asi okamžik potom, co jsem psala předešlý článek. Byla jsem rozčílená a smutná a dostala jsem nápad, že si udělám nový design. Výroba netrvala snad ani dvě minuty, ale jsem s ním celkem spokojená. Je jednoduchý, ale vyjadřuje to náladu blogu. Nebo alespoň tak mi to přijde.

"Z posledních pocitů" jsem si vypůjčila od Tomáše Kluse z písničky Pocity. Snad nevadí.

No prostě se mi ta písnička vážně líbí. :)

A teď k názvu článku.

Je mi na hovno.

Je mi na hovno ze světa.

Je mi na hovno z lidí.

Je mi na hovno z toho, že píšu, že mi je na hovno.

Je mi na hovno, protože zejtra mám to debilní vystoupení.

Je mi na hovno, protože to nikdo nechápe.

Je mi na hovno, že to nikomu nemůžu říct.

Je mi na hovno, protože vidím, jak se za pár let, možná měsiců doopravdy zabiju, i když jsem k tomu nikdy neměla sklony.

Je mi na hovno, protože mám pocit, že se každou chvíli zblázním.

Je mi na hovno, protože jsem sobec.

Je mi na hovno, protože jsem blbá.

Je mi na hovno, protože nemůžu být tam, kde chci.

Je mi na hovno, protože mi to každý na facebooku připomíná.

Je mi na hovno, protože kdybych si zrušila facebook odříznu se od lidí úplně.

Dlouho přemýšlím, že napíšu další článek. Vždycky mám rozmyšlené, co sem napíšu, ale už vidím, jak to zase nedopadne tak, jak chci.

Takhle... Kdy se tohle všechno podělalo? Kdy se to stalo?

Myslím, že od té chvíle, kdy jsem odešla ze školy, i když jsme měli sportovky, a já si to vůbec nepamatovala. Vlastně jsem nevěděla, co jsem dělala celou tu dobu, kdy jsem byla doma. Možná to bylo tím, že mi to holky řekli až další týden, ale je to blbé, protože si pamatuju poslední hodinu, na které jsem byla, a pak mám prázdno.

Hm... Možná, že mě unesli mimozemšťani a něco mi udělali s myslí? :D

Já fakt nechápu, proč se tohleto děje.

Už to není jenom o lidském těle. Je to o všem. Nerozumím tomu. I když se na to koukám, i když to slyším a můžu se toho dotýkat, připadá mi to tak hrozně neskutečné a vzdálené, jako by to byl jen sen.

Opravdu je celý svět reálný?

Opravdu existuju já, vy a všechno tohle kolem? Ani nevíte, jak je tohle celý na houby.

Ahoj

Včera jsem si opět plánovala, co všechno sem napíšu... Em... Pamatuju si jednu věc, ale je z nich pro mě asi nejdůležitější. Určitě.

Takhle... Jsem hrozná, sobecká atd. to nemusíme rozebírat, lidi jsou svině, nejsem výjimka. Ale tohle mě fakt mrzí, protože jsem srab.

Uh, Terez je moje nejlepší kamarádka. I když jsem občas psala, že je to Marky a Beja, byla jsem blbá. Možná stále jsem, ale teď si jsem jistá, jak to je. S Terez jsem nikdy nechodila do školy, ani do školky, známe se přes naše mamky, a je to osoba, kterou znám ze všech lidí (kromě rodičů) nejdéle. Vždycky jsem ji mohla všechno říct, a s touhle osobou mi je prostě nejlépe. Úžasné, jak si to člověk uvědomí tak pozdě.

Chybí mi. Nevím, proč jí nedokážu říct, aby se mnou šla ven, nebo aby u nás spala, když je to tak snadný. Jenže jsem srab a bojím se odmítnutí. Bojím se, že bych se vtírala. Protože ona se teď dost kamarádí s jinými holkami, se kterými chodí do třídy.

Já ji docela dost nechala, mnohokrát jsem jí odmítla, jsem sobec. Uch... Je to těžký.

Protože teď jsme ve stádiu, kdy jde každá trošku víc jinam. Ona si chce užívat života na plno, kdyžto já radši sedím doma, u počítače, nebo u knížky. Bojím se života.

Přemýšlím, jestli není čas se prostě rozloučit, říct si, že už nemůžem být nejlepší kamarádky, jenže pomyšlení na to hrozně bolí.

Protože já tu chci pro ni být.

Ahoj

Za prvé, účastnila jsem se projektu ACEO. To je o tom, že se dva lidi domluví, co si navzájem nakreslí na takovou maličkou kartičku a potom si to pošlou poštou. Já si to domluvila s Neocco, a když jsem přišla ze školy, její výtvor byl už doma. Je to úžasné, luxusní a úplně to miluju. Chtěla jsem nakreslit Sebastiana a nakreslila ho k sežrání ♥ (No on je k sežrání všude.)

Ne, vážně. Moc se jí to povedlo. :) Jen jsem trochu nervózní, co řekne na můj výtvor... :D Ehm, je to hrozný :D Fakt :D

Dále... Momentálně je v naší třídě trochu dusno. Začalo to tím, že "B" (nechci dávat jména) nabalovala kluka spolužačky "M". No ta jí dala pár facek a dělá jí s "A" naschvály. A "B" se kamarádila se "S", ale s tou se nějak pohádala nebo co, takže "S" přešla za "M" a "A"... (Ztrácíte se v tom? :D :D) No prostě jde o to, že "S" se chová trošku víc falešně a kluci nakreslili její karikaturu na tabuli, a "B" s "K" (pozor, nová osoba) to nějak podporovali a tak "A" s "M" kreslili zase karikaturu "B"... No prostě je to hrozně složitý, ale snad jste pochopili, že se každá skupinka směje té druhé a je to fakt trapný a hloupý a už se těším, až z téhle třídy vypadnu :D

To ještě není všechno, protože v sedmičce se taky pořád někdo hádá, i když tam se docela dost nedivím :D Prostě jsem jen chtěla říct, že je to v naší třídě k nevydržení.

Taky se dneska hádali dva moji spolužáci, teda spíš jenom jeden vyjel na toho druhýho, že je teplej a tak... Jako, chápu, že se pošťuchujou, ale tohle bylo prostě hnusný, neviděla jsem v tom žádnou srandu.

No, aspoň Nikolas je stále stejně milej :D Ten mě z nich asi nakonec bude chybět nejvíc :D :D Ne, Hanča a Terka... :) Asi...

Mějte se

Nejdřív bych vám chtěla říct, že dávat si název článku "Zubaři" není vážně moc dobrý nápad, protože vás navštíví lidi, u kterých bysteto vážně nečekali :D Například samotní zubaři :D Ne dobrý, k videu.

Už jsem o tom psala. Byl to náš domácí úkol na hudebku - vybrat si písničku, přetextovat ji, nazpívat ji a udělat k tomu třeba video, nebo prezentaci.

Upozorňuji, že zpěv je strašnej, hudba není skoro slyšet, zato tam jde slyšet jak zpívá Marilyn Manson. :D

Ale video se myslím povedlo, až na pár chybiček, schválně kdo si jich všimne? :D No taková hlavní tam je jen jedna, ale třeba vtipně vypadají ty otisky zubů :D :D

A jestli vás to zajímá, já mám svetr s pandou. :D No nic, snad se bude aspoň trochu líbit.